Ondřej Šteffl - Alternativní výuka

11. září 2016 v 23:21 | hanci |  Zamyšlení
Omylem jsme dostali do schránky páteční LN. Většinou se stává, že nedostaneme sobotní, které máme předplacené. Tak jsme to vzali jako náhradu.
V příloze byl Magazín Pátek LN.
Se zájmem jsem si v té příloze přečetla rozhovor se zakladatelem několika alternativních škol, panem Ondřejem Štefflem. S jeho názory naprosto souhlasím.


Moje vnučka také navštěvuje alternativní školu - od evangelické církve a to, co o té škole vím, vidím jako velmi dobré.
Rozhodla jsem se tedy vložit sem pár ukázek z rozhovoru.

Úvod rozhovoru si přečtěte zde
Celý rozhovor, na jehož přečtení se můžete přihlásit zde , vybírám následující:

LN: Jste prostě moc alternativní i na alternativní rodiče....
Na tom není nic alternativního. My jsme se byli s kolegy učiteli podívat na jedné škole v Holandsku, kde nejsou vůbec žádné předměty. Děti si skutečně úplně svobodně vybírají, co budou dělat. Je tam spousta místností: dílny, kuchyně, stáje s poníkem a osly a také asi dvě nebo tři učebny, kde probíhá normální výuka třeba matematiky. Když tam děti chtějí chodit, zapíšou se a chodí tam. A oni říkají, že většina dětí se někdy mezi dvanáctým a čtrnáctým rokem sama rozhodne, že by se z té matematiky něco naučily. Začnou s ní ve čtrnácti a v devatenácti dělají nejtěžší formou holandské maturity - včetně matematiky.

LN: Protože mozek je na to v té době už připravený?
To je jeden důvod. Druhý je, že to dítě samo chce. A třetí, že si samo řídí, jak se to naučí a kolik času tomu věnuje. Učitel je jen konzultantem, poradí dítěti, že by se nejdřív mělo věnovat rovnicím a pak trigonometrii, doporučí mu knížky a pozve ho, ať přijde, až něčemu nebude rozumět. U nás dítě, než dojde k maturitě, ztratí matematikou 1500 hodin. A výsledky státní maturity vidíme: matematiku si vybrala čtvrtina studentů a z toho jich čtvrtina propadla. Odhaduju, že na té holandské škole tomu děti věnují tak 300 hodin a všechny, které chtějí, uspějí. To, že tam jsou děti, které se na matematiku nezapíšou nikdy a místo toho dělají třeba umění, nepovažuju za problém. Ony z té matiky umí to, co pochytily, a po pár letech jsou na tom vlastně úplně stejně jako běžný člověk, který projde těmi 1500 hodinami. My ve škole trávíme moc času. Rodiče, kteří učí děti doma, mi říkají, že tomu věnují maximálně dvě hodiny denně. A jejich děti na tom jsou líp než ty, které ve škole tráví denně šest hodin.


LN: Není tedy načase školy prostě zrušit?
Mělo by být povinné vzdělávání, ne docházky do školy. Mně by se líbilo, kdyby děti mohly chodit do školy třeba dva dny a zbytek by byly doma. A to u nás nejde. Protože to, kvůli čemu se dřív chodilo do školy, tedy výklad učitele, si dítě může pustit doma na internetu. Těžko jim třeba matematiku vysvětlí někdo lépe než mistr světa ve výkladu matematiky Salman Khan. Jeho videa jsou už dnes dostupná i v češtině na Khanovaskola.cz. No a pak by se dítě ve škole mohlo doptat na to, čemu neporozumělo, řešit to společně se spolužáky. V podstatě by se to obrátilo - výklad by byl doma, ve škole "úkoly", procvičování, na které by učitel měl fůru času.

LN: V čem je problém klasických škol - kromě toho, že tam děti tráví moc času?
Především v tom, ž běžná škola se tváří, že všechno ví. A přitom naprostá většina toho, co se v běžných školách děje, se děje jen proto, že se to tak dělo "odjakživa" a všichni si na to zvykli. Vezměte si třeba to, jak se hned v první třídě zavádí odměňování, nějaké ty hvězdičky, nebo dokonce jedničky. Kognitivní vědy už dávno potvrdily, že je to špatně. Že to kazí touhu po vědění. A přesto se to pořád dělá. Lidé si často myslí, že to, jak jsou školy uspořádány, je výsledkem nějakých psychologických zkoumání. Jenže psychologie jak obor vznikla až na konci devatenáctého stolení - a to už školy dávno vypadaly tak, jak je známe dnes.

LN: Na vašich školách známky nejsou?
Ne. Máme slovní hodnocení, ale už i to slovo hodnocení je špatné. Lepší by bylo říkat zpětná vazba. Hodnocení je porovnávání s normou a to k učení vůbec není potřeba. Jednička vás možná motivuje získávat další jedničky, ale nemotivuje vás ke smysluplné práci. Když dítě staví věž z kostek a ta mu spadne, má zpětnou vazbu, že to příště musí postavit líp. A postaví. Bez známek a hodnocení. Totéž když se učí chodit: spadne, natluče si, zvedne se, znovu si natluče. A nakonec chodí, samo od sebe.

LN: Není dobré ocenit alespoň snahu?
Ne, i to je zbytečné. Když se děti chtějí učit, dávají do toho maximum. Říkat jim "uč se víc" nebo "uč se míň" nemá vůbec žádný smysl.

LN: Takže na vašich školách nejsou ani vysvědčení?
Vysvědčení máme, ale slovní. A jen proto, že to vyžaduje zákon.
*
*
*
LN: Možná by nebylo špatné zavést předmět "výchova k rodičovství". Sama v tom jako matka dost tápu a moji vrstevníci taky. Chceme děti vychovávat jinak, než jak nás vychovávali naši rodiče, ale vlastní způsoby výchovy hledáme metodou pokus-omyl. Strávili jsme dvacet let ve škole, a o tom nejdůležitějším, co děláme, jsme se tam nedozvěděli nic.
Ano, to je strašně důležitá věc. My se ve škole učíme rozpoznat dva organismy ve stélce lišejníku a praktické využití Ohmova zákona, ale o tom, jak vychovávat děti, se nedozvíme nic. Přitom Ohmův zákon využije prakticky jeden z tisíce, zatímco rodičem se jednou stane skoro každý.
*
*
*

Velmi zajímavý je celý rozhovor, ale pokud si ho někdo bude chtít přečíst, musí si to zaplatit na výše uvedené adrese.
Zvýraznění v textu jsem udělala sama.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Santos Perez Santos Perez | Web | 28. října 2016 v 13:09 | Reagovat

Thanks for the useful information. I will look forward to your next article. Thanks for sharing, that is really useful to me.

2 hanci hanci | Web | 5. listopadu 2016 v 17:47 | Reagovat

[1]: I thank you very much - but how can you read my czech article? - Sorry, my English is very bad... Nice days tu you.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama