Realita

19. listopadu 2016 v 17:57 | hanci |  Jak jde život
Omar Chajjám: Čtyřverší
Byla kapička, vypařila se docela.
Byl atom prachu a ten země pozřela.
Co je tvůj příchod nebo odchod ze světa.
Zabzučela moucha a zase pryč zmizela.
*
*
Můj anděl mě opustil?
*
*
Tak zase dostávám infuze, protože se mně dušení čím dál víc zhoršuje.
Momentální diagnóza:
porucha plicní difuse těžkého stupně
obstrukční vada plic II.-III. stupeň

Abych řekla pravdu, co je přesně porucha plicní difuse nevím. Ale moc dobře vím, co to je, když se člověk dusí. Pan primář na plicním oddělení v nemocnici mně řekl, že dušení je to nejhorší, co může člověk zažít. Podle mé zkušenosti má určitě pravdu.

Doposud mě při životě držela metoda dr. Jonáše. Bohužel, není zázračná a můj momentální stav už nemůže nijak zlepšit. I tak jsem dr. Jonášovi nepředstavitelně vděčná, protože jeho metoda mně podstatně prodloužila život tím, že mě zbavila boreliózy, mykobakteriózy, HP, plicních chlamydií, plísní (obrovské množství vybraných ATB), různých zátěží z léků a špatného životního prostředí - prostě všeho, co jen může člověk s nedostatečnou imunitou nasbírat a co je důležité - zbavila mě tím současně bolestí a nepříjemných průvodních jevů, které člověk při nich zažívá.

Najednou se v hlavě začne honit všechno možné i nemožné. Je zajímavé, že většina lidí, kteří prožívají nějaké těžké zdravotní stavy a nebojí se o tom nahlas mluvit, říkají stejné nebo hodně podobné věci. Že se nebojí smrti (když, tak snad způsobu umírání - bolestí, dušení atp.), ale je jim líto, že opustí rodinu, popř. děti, popř. vnuky nebo že už nikdy neuslyší krásnou hudbu, neuvidí krásné obrazy, sochy, architekturu, přírodu....... a co je ještě horší, když jsou mladí, nestačili ještě ani nic prožít...........
Člověk si uvědomí, že ztratí to největší bohatství, které může mít - to, co tvoří vnitřní krásu a hloubku člověka.
*
*
Myslím si, že naprosto přesně bezezbytku to vyjádřil Jan Werich jedinou větou, když mu byla sdělená diagnóza - rakovina v krku a zbýval mu už jen krátký čas života. Řekl přibližně to, že si najednou uvědomil, že už příští jaro neuvidí rozkvétat pampelišky............
*
*
Úryvek z posledního interview Terence McKenna, když měl diagnostikovánu rakovinu a víceméně věděl, že to nezvládne:
"Vždycky jsem si myslel, že smrt přijde bleskově, v několika hrůzných okamžicích, takže nebude čas přebrat si to. Mít měsíce a měsíce k tomu, dívat se na smrt a přemýšlet o ní a mluvit k lidem a poslouchat, co o tom říkají, to je svého druhu požehnání. Je to jistě příležitost k růstu, příležitost k porozumění tomu, jak se s něčím vypořádat a všechno si přebrat. Prosté konstatování z úst bez úsměvu, od člověka v bílém plášti, že za čtyři měsíce budete mrtvý, to s konečnou platností vrhá na věci světlo... Činí to život bohatým a naléhavým. Když se to stalo a já uslyšel tuhle diagnózu, uviděl jsem světlo věčnosti, a la William Blake, svítící skrz každý list. Tím chci říci, že brouk lezoucí po zemi mne dojal k slzám."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama