Červen 2017

František Mertl - výstava v konírně třebíčského zámku

10. června 2017 v 22:40 | hanci |  Umění
Dnes jsem prožila jedno z nejkrásnějších odpolední za dlouhou-dlouhou dobu. S dcerou a rodinou mladšího vnuka jsme byli na výstavě Františka Mertla, třebíčského rodáka, která je instalovaná v konírně třebíčského zámku. Prostředí konírny se mimořádně dobře hodí pro velké obrazy, které jsou tam vystavené. Výstava je sestavená z obrazů českých soukromých sběratelů.
K obrazům je nejlépe vůbec nic neříkat, jsou nádherné a slova jsou zbytečná.

František Mertl

01-Break, olej na plátně, 2015

Ondřej Kundra: Putinovi agenti

9. června 2017 v 19:48 | hanci |  Knihy

Před pár dny jsem dočetla další knihu Ondřeje Kundry - Putinovi agenti.
Přiznávám, že jsem se musela každý večer dost nutit, abych pokračovala ve čtení. Je to opět úžasně napsaný dokument, neuvěřitelně - o tak strašných věcech. Autor má výjimečně krásný sloh - způsob vyjadřování......
Hrozné ale je, že kniha je jako šílený thriller - je ale, bohužel, pravdivá - ze současnosti.
Když se před léty Putin objevil na scéně, okamžitě jsem pocítila v souvislosti s jeho osobou obrovský strach. V té době se mně mnozí lidé smáli a měli mě za strašného hlupáka. Ovšem můj "selský rozum", podporovaný celoživotními zkušenostmi, třeba i z třínočního výslechu už v mých šesti letech, mě opět nezklamal.
Strašné je, že moje obavy nebyly zdaleka tak hrozné, jaká je skutečnost, protože tu jsem si neuměla vůbec představit.
Už při čtení jsem začala také pociťovat strach o život autora. Nesmírně ho obdivuji za jeho odvahu, statečnost, nekompromisnost, houževnatost, charakter............. Udává jména, popisuje skutečné příběhy...... - jak říká, neudává jenom jména těch osob, které by to mohlo nějak ohrozit. Údaje v jeho dokumentech jsou ověřitelné, nejsou účelově smyšlené - to je právě obrovský rozdíl mezi nimi a zprávami putinovské propagandy, kde se zdroje nikdy nedají dohledat.

O. Kundra+T. Lindner: Můj syn terorista

5. června 2017 v 19:02 | hanci |  Knihy


Je těžké oprostit se od emocí v souvislosti s terorismem, zvláště po událostech z nedávné doby.
Včera jsem slyšela v ČT část rozhovoru s odborníkem na terorismus a jsem ráda, že jsem konečně slyšela v ČT to, o čem už jsem několikrát četla a co už dávno sama pokládám za nejdůležitější. Je nutné začít s převýchovou mladých lidí, kteří v radikálním islámu nacházejí jednoduché řešení svých nejrůznějších problémů, nacházejí v něm jakési pevné ukotvení, které jim doposud scházelo. Pomáhat musejí odborníci, psychologové, sociální pracovníci - nejlépe z muslimských komunit, kteří to už sice dělají, ale zatím se tato činnost teprve pomalu rozbíhá. Tímto se snaží omezit vliv "verbířů-ideologů - saláfistů", kteří vyhledávají mladé frustrované nebo i psychicky lehce narušené lidi, velmi rafinovaně a nejrůznějšími sliby je přemlouvají ke konvertování, pokud nejsou muslimové, nebo pokud jsou věřící muslimové, snaží se je převést k radikálnímu islámu. "Salafismus je považován za nebezpečnou ideologii vedoucí k potlačení práv a svobod nevěřících, protože jeho cílem je nastolení teokratické diktatury." (zdroj: Wikipedie) Je to cesta zdlouhavá a náročná, ale naprosto nutná pro zajištění života bez strachu z teroristických útoků v budoucnu.

Během pár dnů jsem přečetla vynikající knížku Ondřeje Kundry a Tomáše Lindnera "Můj syn terorista". Je to stresující čtení, ale tato knížka by měla být povinnou četbou na všech školách a mělo by z ní být citováno co nejčastěji ve sdělovacích prostředcích.