A. M. Peclová: Proč

5. října 2017 v 22:05 | hanci |  Knihy
Ana Milic Peclová: Proč - Svědectví o životě s dr. Oldřichem Peclem a o pražském procesu roku 1950


Zažívám v posledních dnech dost silné emoce.
Dostala jsem od vydavatele knížku "Proč", kterou napsala paní Ana Milic Peclová, manželka JUDr. Oldřicha Pecla, popraveného v procesu s Miladou Horákovou. I tady za ni velmi děkuji.

Ana a Oldřich Peclovi v Trenčianských Teplicích v r. 1934

Před krátkou dobou jsem se dověděla, že je to můj příbuzný z otcovy strany - jak moc vzdálený nebo blízký zatím nevím, pokusím se to vypátrat.


Moje rodné jméno je Peclová. Otec Bohuslav Pecl. Jeho otec Richard Pecl. -
Více o knížce je na této adrese

Pokusím se s pomocí příbuzných vypátrat víc z historie rodiny jak mého otce, tak mé matky.

Cítím velký obdiv k některým svým příbuzným a předkům.
JUDr. Oldřich Pecl byl popravený v procesu s Miladou Horákovou.
Můj otec Bohuslav Pecl ke konci 2. světové války skovával položida v lese za naší vesnicí, třikrát do týdne mu tam nosil jídlo, pití a staral se o to, aby příliš nestrádal. Bral to jako samozřejmost, o jiném řešení vůbec nepřemýšlel. Nakonec vše dopadlo dobře.
Další můj příbuzný Pecl (na křestní jméno si momentálně nemohu vzpomenout) zemřel za 2. světové války na pochodu smrti z jednoho koncentráku do druhého. Rozedřel si nohu při pochodu a dostal do ní otravu krve. Pamatuji si, že rodiče vyprávěli o tom, jak mu byl vděčný jeden spoluvězeň - povoláním lékař - kterému můj příbuzný zachránil život v koncentráku tím, že ho naučil pracovat manuálně v lomu...........

I v rodině mé matky je známý hrdina - byl z rodiny, která vždy patřila mezi "vzdělané", byli to písmáci, vedli kroniky atp. Jeho jméno je Karel Dozbaba, byl jedním z vůdců selského povstání v roce 1821, na pomníku je uvedený s muži, se kterými byl vězněný na Špilberku, kde byli mučeni a otráveni jedem.


Na dalším pomníku je uvedený rovněž člen rodiny mé matky, František Fiala. Padl v první světové válce. Byl jediným synem a rodiče se nikdy nedověděli, jak zemřel. Byl bratr mé babičky - matky mé matky.


Je strašné, když se člověk zamyslí nad tím, kolik neštěstí, zla, zabíjení............ prochází celými dějinami. Je neuvěřitelné, že se nikdy lidé nedokázali poučit z minulosti. Naopak - v současnosti je stále častěji slyšet, jak není nutné zabývat se minulostí, jak je lepší "udělat za vším tlustou čáru" a "jít dopředu". Ale kam????
*
*
Více o mé rodině jsem už dříve napsala ve Vzpomínkách na ISSUU
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jirka* Jirka* | 7. října 2017 v 13:55 | Reagovat

Ahoj Hančí, zdravím Tě :-)
Vypátrej, co se dá, držím Ti palce, jsou to zajímavé souvislosti, co se člověk dozví. Mluvím ze své zkušenosti, kdy jsem objevoval staré záznamy a posloupnosti historie naší rodiny kvůli restitucím. Sice se mi nelíbil ten pocit materiálního motivu mého "bádání", ale naštěstí vítězily zajímavé novinky zašlých událostí. Z některých mrazí, jiné zavazují k lepšímu žití v úctě k předkům, ale rozhodně ne všechny. Předkové nám neodkazují svým příkladem jen to dobré, ale je na nás, co převezmem a prodloužíme - jejich chyby mi pomáhají smířit se s vlastní nedokonalostí, byť je to velmi sobecké.

Ptáš se, proč se lidé nepoučí - snad proto, že odmítají uvěřit a potřebují vlastní zkušenost. Často si myslíme, že ta naše doba je moderní, ne ta minulá - to naše je barevná, zatímco minulost je černobílý dokument překonaného světa. Jak píšeš - snaží se udělat za vším tlustou čáru a jít dopředu, ale stáčejí se vlastně do kruhu a vrací se tak tam, kde už byli - a je téměř jedno, jestli je kruh pravo - nebo levotočivý.
Stále platí zákon silnějšího, což by nemuselo být nejhorší - podstatné je, jak se ten silnější chová.

Vzpomněl jsem si na pohádku Tři veteráni - na scénu, kdy se pan Satinský, toho času král, koupe ve vaně a poradce mu klepe na dveře: "Pane králi, pane králi něco se děje!!" a král s klidem odpovídá: "To je vpořádku, že se něco děje, jinak by nebyly dějiny..."

2 hanci hanci | Web | 7. října 2017 v 17:48 | Reagovat

[1]: Jirko, moc, moc Tě zdravím. Děkuji za krásný komentář - ostatně, vždyť je od Tebe, tak jaký jiný by mohl být!! - Souhlasím s Tebou - a ještě jsem si včera něco uvědomila - chtěla bych k tomu napsat ještě další článek sem na blog. Jen nevím, který den to bude, jsem děsně vytížená rodinnou situací...... Měj se co možná nejlépe, jen škoda, že letos není pěkný podzim - ten mám moc ráda, když je takový, jaký obvykle býval za mého mládí :)))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama