Špatný den - okradení

11. května 2018 v 20:09 | hanci |  Jak jde život
Včera jsem měla hodně nepříjemný den.
Šla jsem nakoupit do Alberta, což je v této době pro mě už tak dost namáhavé samo o sobě, kvůli vzdálenosti. Z domu jsem vyšla cca ve 13:30 hod.........
Výhodné pro mě je, že jsou v budově umístěné různé pobočky - např. lékárna, optika, česká spořitelna....... Mohla jsem si tedy současně s nákupem vyřídit nové brýle, dostala jsem předpis na silnější skla - s poznámkou, že už je to naposled, protože budu muset nutně nejpozději na jaře příštího roku jít na operaci šedého zákalu - v obou očích.

V optice byla mimořádně příjemná a šikovná slečna, zaplatila jsem zálohu a odešla nakupovat. Když jsem si vybírala jogurty, poprosil mě cizinec - Polák - abych mu pomohla vysvětlit složení jednoho jogurtu. V ten moment jsem se tedy otočila zády k nákupnímu vozíku, kde jsem měla položenou kabelku - velká chyba, na kterou neustále všichni upozorňují...... Pak jsem se otočila zpět, dokončila nákup, přišla k pokladně, nahlásila, že budu platit kartou, zboží jsem si vložila do tašky na kolečkách a sáhla jsem si do kabelky pro peněženku. Ta už tam, bohužel, nebyla. Byl to pro mě šok. Dál nebudu podrobně popisovat celé martýrium, znovu procházení po obchodě s členem ostrahy - ten byl mimochodem velmi laskavý. Někdy se prý stává, že pachatel nechá peněženku položenou na některém regálu, protože doklady jsou mu k ničemu.
Paní pokladní platbu za zboží stornovala a tašku mně postavila bokem, aby ji někdo nevzal.
Hned jsem v pobočce spořitelny nechala zablokovat VISA kartu.
Pak jsem se snažila sehnat někoho z rodiny, aby pro mě přijel a nákup zaplatil.
Samozřejmě, nikdo nebral mobil.
Po delší době se spojení podařilo a nakonec pro mě přijela manželka vnuka - s pravnučkou a mou dcerou, která vše zaplatila - má VISA kartu mého manžela.
Dojely jsme domů a já jsem šla hned zavolat na policii - kvůli občance. V peněžence jsem měla naprosto všechny doklady.........
Domnívala jsem se, že bude stačit prozatím telefonické nahlášení ztráty občanky. Bohužel, musela jsem přijít osobně, kvůli sepsání protokolu.
Smůla nebrala konce, protože příjezd k policejní stanici není možný, opravuje se celá ulice právě v těch místech. Musela jsem tedy jít pěšky dost velký kus cesty. Pro zdravého člověka by to nebylo vůbec nic závažného, pro mě už po těch hodinách čekání v obchodě atd., to byl téměř nadlidský výkon - kvůli dušení a bolesti páteře.
Policisté na mě byli všichni velmi hodní. Nejdřív se mnou vše sepsala policistka, ale řekla mně, že jí končí služba, takže po příchodu noční služby bude se mnou vše znovu sepsáno. Také že se pokusí mezitím zjistit, jestli je v těch místech, kde jsem se snažila vyhovět tomu cizinci, kamera.
Manžel byl v té době na dialýze. Musela jsem tam tedy zavolat, aby mu řekli, že nebudu večer doma. - Jemu telefonovat nemohu, protože nedávno téměř úplně ohluchl (a oslepl), takže telefonovat mu není možné.
Jediná pozitivní věc z této celé události je ta, že jsem si dokázala naprosto přesně vzpomenout, jak jsem při nákupu postupovala a uměla jsem dost přesně popsat toho člověka. Takže - stařecká demence mně zatím ještě nehrozí Usmívající se.
Ale stejně jsem neustále upozorňovala, že je mně 76 let a tudíž si nemohu být se vším naprosto jistá. Policista mně řekl, že mohu být klidná, protože kdyby se zeptali sta lidí na popis jednoho člověka, bude ho každý popisovat úplně jinak.
Dostala jsem papír místo občanky, je platný dva měsíce, stejně si ji ale musím vyřídit, i kdyby se náhodou moje doklady našly.
Byla jsem ubezpečená, že mně nehrozí žádné nepříjemnosti, protože jsem vše okamžitě nahlásila. Snad tomu mohu věřit.
Pro mě je ale stejně nejhorší to, že budu muset znovu vyřizovat všechny doklady - občanku, platební kartu, kartu VZP - a na všechna ta místa se musím osobně dostavit.
Ještě že má vnuk tak hodnou manželku, uklidňovala mě, že se mnou všude pojede a vše vyřídíme najednou.
No, domů jsem se dostala ve 20 hodin!!!
Ještě jsem také nemohla hned sehnat taxíka. Prostě "den blbec".
Ale všechno jsem si zavinila sama, měla jsem být na kabelku opatrná. Neustále v TV právě na toto upozorňují. Já si ji do vozíku odkládám proto, abych ulevila páteři alespoň na tu chvíli nákupu. Ale to není žádná omluva.
Dodatečně mně bylo jasné, že prosba o radu byl sehraný pár zlodějů, uvědomovala jsem si postupně přesněji a přesněji detaily, jak to vše probíhalo.
Ale stejně příště, když mě někdo požádá o pomoc, budu se snažit vyjít vstříc - jen budu opatrnější.
*
*
17/05/2018 - Dodatek
Jsem v euforii. Dnes ráno mně telefonovali z policie, že díky mému přesnému popisu toho Poláka, který mě při nákupu zaměstnal prosbou o pomoc, hned druhý den večer chytli v Jihlavě v obchodě. Nezačíná mně tedy stařecká demence, ani nic podobného!!!! Proto ta euforie. A také proto, že už ten zlodějský tým nemůže v budoucnu nikoho dalšího okrást. Tedy doufám!!!
Ještě musím dodat, že policisté u nás v Třebíči se ke mně chovali moc hezky. Vůbec jsem ani nepomyslela na to, že by bylo možné tyto zloděje dopadnout. Proto patří našim policistům můj velký obdiv a dík za laskavý přístup ke mně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jirka* Jirka* | 11. května 2018 v 23:48 | Reagovat

Poslední věta mě uklidnila, jsou to ti zloději, kdo má větší problém, to oni budou mít komplikace s vlastním svědomím, až si uvědomí, jakým způsobem se živí, až je dostihne prostředí, ve kterém žijí. Nabízí se tvrzení, že takoví lidé svědomí nemají, ale tomu nevěřím, jednou jim to dojde. Budou to mít těžké, a litovat se budou jen sami v zrcadle.
Ty jsi, Hančí, zase bohatší o vědomí, že jsi takovou situaci schopna zvládnout a k tomu Ti gratuluji, jejich medvědí službu jsi využila beze zbytku :-)

2 hanci hanci | Web | 12. května 2018 v 8:56 | Reagovat

[1]: Jirko, moc děkuji za komentář. Paradoxně jsem i ráda, že jsem měla možnost zjistit, že to se mnou není tak špatné, když jsem policii dokázala přesně popsat kudy jsem šla, co jsem nakupovala a snad i dost dobře toho člověka. To mě opravdu potěšilo, protože to moje zapomínání je opravdu "normální" v mém věku :)))). No, včera celý den jsem se nemohla moc hýbat, dneska to snad už bude o trochu lepší, i když jsem toho - kvůli bolestem - moc nenaspala. Ale všechno špatné je k něčemu dobré. Také si vždycky, když něco udělám hloupě špatně, vzpomenu co říkávala maminka: "hloupost je také Boží dar, jenže malý". :)))) Moc zdravím.

3 Doubravka Doubravka | 12. května 2018 v 10:10 | Reagovat

Zdravím vás, Hanči. I když se jinak neznáme, čtu vás ráda a obdivuji vaši sílu, jak se perete s osudem. Je mi líto, že že si vás ti darebáci vyhlídli, to je lidský odpad. Ještě že máte oporu v rodině, to zas člověka zahřeje u srdce. Držím vám palce a doufám, že se z toho psychicky i fyzicky nepříjemného zážitku zase brzo dostanete do "normálu". I když - on i ten váš "normál" by jiného skolil :-)

4 hanci hanci | Web | 12. května 2018 v 10:50 | Reagovat

[3]: Velmi Vám děkuji za přízeň. Musím s úsměvem parafrázovat pana Wericha - ono se s tím nic jiného dělat nedá. Byla to moje hloupost, nechat kabelku bez dozoru. Ale to je už asi i to stáří, že člověk se už neumí tak soustředit, jako dřív. Doufám, že příště už nic tak hloupého neudělám. Stejně mně to pořád připadá, že se to nestalo......
- Srdečně Vás zdravím a přeji jen to nejlepší.

5 Jirka* Jirka* | 12. května 2018 v 11:07 | Reagovat

[4]: Já si nemyslím, že v téhle situaci rozhodovala Tvá chyba, nebo "hloupost" - může za ni jednoznačně zloděj, který není dokonce ani příležitostným, ale je zákeřným plánem vedený. Vždy, když někdo někomu připomíná, že si měl dávat pozor, tak vybuchuji :-) Narážím například na fakt, že policie vytýká okradenému: "Ale to jste si neměl nechávat v autě pane, to si přímo říkáte o okradení!" Tak to je přístup, se kterým absolutně nesouhlasím a odmítám. Člověk se nemá přeci podřizovat nějakým všivákům a přes nějakou únosnou míru opatrnosti stále hlídat, jestli "žije správně bezpečně". Přesně kvůli podobné události jsem jednou na policii mírně zvýšil hlas, aby mi vysvětlili poznámku o zbytečnosti jejich hlášení o vykradeném autě.
A teď se omlouvám, jdu se uklidnit vařením něčeho dobrého k obědu :-)

6 hanci hanci | Web | 12. května 2018 v 11:23 | Reagovat

[5]: Jirko, rozveselil jsi mě. Máš sice pravdu, ale člověku nic jiného nezbývá, než se přizpůsobit, pokud nechce být poškozený. Musím ale říct, že na policii mně nikdo nic takového neřekl, byli ke mně opravdu hodně laskaví, spíš jsem měla pocit, že mě litují - viděli, že se už pohybuji s bolestí a s největším sebezapřením. To, že si dávám vinu, je prostě můj pocit. Snažím se vždycky každému pomoct, pokud mohu. Tito lidé si vždycky správně vytipují člověka - seniora, ženu - většinou, navíc nějak dokáží vycítit, že je to ten správný člověk, který se nechá zabavit atd. Jsou dobře vycvičení, mají zkušenosti atd. Víš, taky mě hned napadlo, jak lehce většina lidí vidí okamžitě za zlodějem buď Roma nebo cizince-emigranta momentálně. Tohle byl blonďák. Já od vždycky rozlišuji lidi pouze podle toho, jestli je hodný nebo zlý. To je pro mě jediné kritérium. Ale někomu to prostě nevysvětlíš. - To jsem trochu odbočila, ale člověk v takovém momentě přemýšlí o všem možném a mně to jen potvrdilo moje přesvědčení. Tak dobrou chuť.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama