Září 2018

Kašna v Třebíči

29. září 2018 v 16:43 | hanci |  Jak jde život
V Třebíči proběhla soutěž o vzhledu kašny, která má být umístěná na Karlově náměstí.
Když jsem uviděla vítězný návrh, byla jsem velmi zklamaná.



Napíši nejen moje pocity, ale pocity více lidí, se kterými jsem na toto téma hovořila.
Nevím, jestli si porota uvědomila všechny okolnosti, spojené s tímto návrhem. Například - pokud bude foukat vítr - což je u nás, na Vysočině, dost častý jev - nebudou mít lidé přístup na značně velké prostranství kolem fontány, na který bude vítr rozprašovat vodu. I v bezvětří nebude možné u fontány posedět, protože - alespoň podle obrázků - neexistuje možnost posezení blízko ní.
Mám silný pocit, že tento tvar je do starobylého města, na starobylé náměstí, nevhodný.

Je to čistě můj názor - ale mnohem lépe by vyhovoval tento návrh:

umístil se jako č. 5 - obdélníkový tvar, který by kopíroval tvar náměstí.
Dalo by se posedět na okraji fontány, smočit ruce ve vodě............

Kdyby měl být tvar kašny "moderní - neobvyklý", pak by mohla být příjemná tato kašna:

v soutěži skončila jako č. 4 - nakloněná, s vytékající vodou, ve které by např. mohly bosé děti běhat, a opět na jejím okraji by se dalo posedět a smočit ruce ve vodě.

Samozřejmě, je rozhodnuto, jen mě zaráží, že obyvatelé města neměli možnost se k tak důležité věci jakkoliv vyjádřit.

Ivan Fíla: Muž, který stál v cestě

16. září 2018 v 17:53 | hanci |  Knihy


Během tří dnů - vlastně nocí, protože čtu výhradně v noci - jsem přečetla knížku Ivana Fíly Muž, který stál v cestě. Přečetla jsem ji "jedním dechem" a dověděla jsem se věci, které bych se jinak neměla šanci dovědět, některé podrobnosti si živě pamatuji z té doby, např. když Smrkovský si bral do kapsy pár kostek cukru..........některé, možná i nepravdivé, si pamatuji navíc - např. se tehdy "vědělo", že delegáti, kteří jeli na Vysočanský sjezd KSČ, jen velmi těžko překonávali překážky v cestě do Prahy, využívali tedy i rakví, aby obelstili hlídky........

Jeden z důvodů, proč jsem knížku nezačala číst hned po jejím zakoupení, byl strach ze stresu, který u mě vyvolá. Tehdejší dobu jsem velmi intenzívně prožívala - ostatně jako mnoho jiných - a život po okupaci se pro mě naprosto změnil, samozřejmě k horšímu.
Navíc - nemám ráda historické romány. Dávám přednost dokumentární literatuře.

Ale - slyšela jsem diskuze s autorem - proč si vybral toto téma, jak získával podklady - např. z ruských archívů atp. Všechno je dokumentárně doloženo. Skutečnosti nejsou vymyšlené.
Autor pro mě - po zhlédnutí rozhovorů s ním, také díky jeho tvorbě - např. film Lea...... představuje příklad charakterního, čistého člověka, který dává přednost pravdě před ziskem atd., kterých je dnes už tak zoufale málo.

Ivan Fíla

Proto jsem knížku začala číst - a - samozřejmě, vrátila se mně ta beznaděj, které jsem se bála. Vždyť dnešní doba, tolik dnešních lidí, se vůbec nepoučilo historií - kterou F. Kriegl tak často připomínal a zdůrazňoval důležitost její znalosti. Drtivá většina dnešních politiků je naprosto stejná, jako tehdy - i když v jiném "obalu".

Ivan Fíla - ještě jednou

Zpět ke knížce.

Vnučka Anička

4. září 2018 v 12:29 | hanci |  Jak jde život
Vnučka Anička se mnou strávila tři dny - v pátek přijela s tatínkem a v neděli odpoledne odjížděli. Byly to krásné dny. Je neuvěřitelné, jak děti rychle rostou, obzvláště když je vidíme jednou za delší čas.



Anička šla včera poprvé do školy. Doufám, že se jí tam bude líbit. Je bystrá, vnímavá, praktická!!, okamžitě se umí rozhodnout, jak co udělat.